Naštěstí se mi z úst podaří vypustit něco matně romantického: «Ne, s tebou je to jinak. Je to jiné od chvíle, kdy jsem tě poprvé uviděl.»
Chiara se přiblíží, pohladí mě po zátylku, políbí mě.
Z hrudi mi do tváře náhle stoupá teplo. Když vás žena políbí a vždycky je to jako poprvé, možná... možná je to láska.
Ona se položí zpátky na polštář, já zůstanu přitisknutý k ní, na ní. Zůstáváme takhle opravdu dlouho, líbáme se.
Pak se z mého objetí vytrhne.
«Není tu moc horko?»
«Máš pravdu.»
Vyskočím, abych zapnul klimatizaci. «Kde je sakra ovladač?»
«Pojď sem. Co to děláš?» řekne.
«Už jdu.»
Hledám všude: marně. Pak se otočím k posteli.
Chiara stojí přede mnou: černá krajková podprsenka a kalhotky.
Jestliže opomineme onen večer na pláži ve tmě, tohle je poprvé, co ji vidím nahou nebo sk
