X
Středa 2. září 2020
Jakmile se probudím, natáhnu ruku, abych nahmatal Chiařino tělo vedle svého: nic. Otevřu oči: není tam. Podívám se také na schodiště vedoucí dolů: prázdné. Jen v amerických filmech, když se probudí po milostné noci, se kamera pozastaví na oblečení rozházeném od vchodu po schodech do ložnice. Ve skutečnosti tomu tak sotva je: moje leží na podlaze, její nikde. Kolikrát jsem si přál, aby se to stalo, kolikrát jsem si představoval každý detail, každý okamžik. Stalo se to, nebo si to představuji i tentokrát?
Vždycky ve filmech, když se jeden z těch dvou probudí sám, najde toho druhého buď v kuchyni, jak připravuje palačinkovou snídani pro dva, nebo v koupelně, jak se sprchuje a možná ho zve dál. Okamžitě sejdu dolů. Kuchyň je prázdná, koupelna totéž. Zatracené tyhle fil
